Zemřel režisér Zdeněk pošívat († 76): Rodinu mu rozdělili komunisté! Syn … – Deniksport.cz

pošívat vystudoval režii na Divadelní fakultě AMU v Praze, pátý ročník strávil na stáži v Šumperku a po absolvování školy (1963) nastoupil do Prvního angažmá ve Zlíně. Poté působil v ostravském Divadle Petra Bezruče, v roce 1969 však Slezsko opustil a přesunul se do Prahy. Přijal totiž nabídku, aby s dramaturgem Miloslavem klimatu umělecky vedl novou scénu Na Forbin v Malostranské besedě v Praze, orientovanou na zapomenuté české texty.

přetrpět ústrky komunistů, syn mu ujel do Kanady

Za normalizace ale Pošívalovi pšenka rozhodně nekvetla. Provoz Malostranské besedy byl ze dne na den zrušen a on nesměl režíroval. Sepsal alespoň Několik divadelních her a scénářů. Část jeho rodiny, především starší syn a pak příbuzní ze strany Pošívalovy ženy, se však rozhodli emigrovat na západ. Syn Marek chtěl studovat vysokou škol a tak odešel do Kanady – usadil se v Torontu, kde se živil Třeba jako číšník a Vyhazovací, než se dostal na Filmovou fakultu York University a pokračoval ve šlépějích svého otce. Režíroval Několik celovečerních televizních filmů a sepsal i pár scénářů.

Po revoluci dostal cenu za literaturu

pošívat starší Zust v komunistickém Československu a snažil se pokračovat v činnosti. V roce 1990 obdržel od rehabilitační komise Pražského kulturního střediska Dekret s Ospravedlnění za politickou a sociální diskriminace … Po revoluci se pošívat věnoval i literatuře a to především tématům okolo české historie. Vydal např. román Té noci svítil úplněk (1999), který se odehrává v Údobí vyvrcholení sporů nejvýznamnější rodů Přemyslovců a Slavníkovců, a román Satanovo jaro z období po třicetiletá válce, za který dostal v roce 2006 Cenu Jiřího Marka, který uděluje Asociace autorů detektivní a dobrodružné literatury. Noví hru Zdeňka Pošívala Případ Klaunova omšelé kabátu (2008) uvedli Městské divadlo v Českém Krumlově.

Šťastné setkání se synem

Svého syna viděl pošívat poprvé opět až v roce 1989. „ Oděsa s malým batůžkem, ozval se až z lágru uprchlíků v NSR,“ vzpomíná na jeho odchod pošívat na serveru Pozitivní noviny. Otevřených hranic pak využil k tomu, aby za svým synem vyrazil za Atlantik. Zúčastnil se zde i jeho druhé svatby. „ Synova svatba byla alespoň z mého pohledu velkolepá, odehrála se v malém venkovském Kostelík ontarijská obce Kleinburg před asi stovkou hostů a následnou svatební hostinou v přilehlých restaurací. Co mě však mimořádně potěšilo , že se obřad velmi aktivně zúčastnili synové děti z předchozího manželství. Využil jsem Svého pobytu ik dalšímu poznávání života v té krásné zemi a vedl obsáhlé hovory s novou snu, synem a novými příbuznými …, „vzpomíná pošívat starší na kanadský zážitek.