Čínský spisovatel Mo Jen, loni oceněn Nobelovou cenou za literaturu [1] , píše ticho. Jeho řeč je jako klidná hladina, kterým se Mist zavlní, a to jen v dotyku s člověkem. Ostatně, Mo Jen je pseudonym a má označovat něco v smysl „nemluvit“, případně „ten, kdo nemluvit“. Vlastní jméno 57letého čínského spisovatele sní Kuan Muo-jie.
Mo Jen žije v Číně a ve svých dílech kritizuje tamní realitu. Z literárního hlediska rozvíjí magický realismus kolumbijského spisovatele Gabriela Garcii Marquez. A jeho romány v Číně oficiálně vycházejí. Lidé, jako je on, nám možná připomínej, že je načase pokusit se nově zformulovat odpověď na stále aktuálnější otázku: Co je vlastně čínský režim?
Realita a sen
Nejpodstatnější rozhodnutí nedělní my, ale přicházejí zvenčí. My se jim jen přizpůsobujeme a dekorativní je Zkrášlete. Mo Jen ve svém románu o česnekovém revolty ukazuje marně (a ctnostný) boj TECHO, kterým se strojní ao všem Rozhodující mašinérií čínského politického režimu pokusili postavit a žít „Své“ životy, Ne jen role, ježek jim předepsané at už tradiční rodina, nebe stát reprezentován krajskou správou komunistické úřednických kasty.
V románu se misích realita se sněm, aniž by však sen dokázal zmírnit děsivost reality, naopak ji ještě zvýrazňuje
Mo Jenův román Tchien Tchang Suan tchaj č’ke z roku 1988 (v německém překladu Die Knoblauchrevolte, v češtině česnekovém revolta, lze však sepíše balada) je přeplněn neustále se vracejícími a různě se rozvíjejícími Lyrická obrazy krajiny a světa zvířat, které často Tvrdý kontrastují s krajem realistickými popisy reality lidí. Výsledkem je fantaskním, pokud chcete magický realismus, ve kterém se misích realita se sněm, aniž by však sen dokázal zmírnit děsivost reality, naopak ji ještě zvýrazňuje.
Třeba Když se jedna z hlavních postav románu, venkovanky Ťin-TU, odhodlá spáchat sebevraždu, protože její všudypřítomný drastický politický režim v kombinaci s despotickou mocí rodiny brání žít Se svými nápadníkem, rolníkům Kao Ma. Těhotná Ťin-TU vědě Krátce před porodem, jak se oběsil, rozhovor Se svými Nenarozený synem. Dítě kňourá, zlost se, kope do matčina břicha, trvá na tom, že chce ven – poznat svět, rostliny, slunce, zvířata. Jeho matka mu ale oponuje, protože ho chce uchránit před krutostí světa:
„Moje dítě, tvá matka chtěla Drive takové vyjít ven, stejně jako ty, a poznávat svět. Ale od té doby , co jsem tady, jídla jsem jen žrádlo psů a prasat. Musela jsem pracovat tvrdě jako vůl či kůň a byla jsem jen bita a kopání …
Moje dítě, tvůj otec je na útěku před policií. V jeho domě panuje taková bída, že v Něm nemohla žít ani krysy. Tvého dědečka prošli, tvá babička sedí ve vězení, oba TVI Strycova se vydali každý jinou cestou. Rodina je roztrhaný, nikdo nám nemohu pomoct. Dítě, stále ještě chceš ven? „
Nato si Společně Se svými Nenarozený synem, který nepřistoupí na tvrzení matky, vezme život.
Život beze smysl
Smrt je pro hlavní hrdiny jedinou možnou (a definitivně) cestou z děsivou reality čínského venkova na konci osmdesátěch let 20. století, ve kterém se Mo Jenův román odehrávají, POkud se odmítají podrobit a vydat napospas ponižování, hladu a životu bez smyslu. Komunističtí úředníci, vyšší kasta, Jsou podplacení a parazitují na práci jjjiných. Stát Vybíral Daně Téměř ze všeho.
Komunističtí úředníci Jsou podplacení a parazitují na práci jjjiných. Stát Vybíral Daně Téměř ze všeho.
venkované nemají z čeho žít a nemohl se dovolit ani základních práv (čínský stát psané právo porušuje), zatímco v krajském městě je obrovská budova Místní zprávy připomínající spíše královský palác. Auto vrcholného pohlavára přejídat místního zemědělce, co urovná směšné odškodné. Rodina nápadníkovu vyvolených ho surově ztluče, protože si svatbu nepřejí. Ten je však Pote, co oznámí přečin vrcholnému krajskému úředníků, vyvedený z budovy, protože tento funkcionář je dobrým známým rodiny.
Tak Mo Jen popisuje čínský venkov před více než 20 lety.
Vzpoura kvůli česnek
Děj románu tvoří krátké revolta rolníků kvůli česnek (Mo Jen pochází z venkova). Stát je Nejprve přinutit pěstovat česnek na svých polích, ale Pote, co jí sklidí a chtějí prodat za předem stanovené ceny, úřad po Několik peripetiích prohlásí, že už nebude vykupovaných.
průvodcem po románu je česnek – svou vůní, Když je čerstvý, nebe zápachem potu, což začne tlít Odmítnutím výkupu ale vesničané ztrácejí jediný zdroj obživy a ze zoufalství zaútočí na hlavní budovu Místní zprávy, přičemž zdemolují Její interiér. Okamžitě však proti nim zasáhne armáda a začne zatýkání Organizátorovi revolty.
Česnek je i průvodcem po románu – svou vůní, Když je čerstvý, nebe zápachem potu, co začne tlít. V první odstavci románu se mluví o vzduch prosycen hnijícím česnekem. Je s ním spojen i první tajný polibek Ťin-TU a Kao Ma. Ten jí cítí Společně se zelím na jazyku Své partnerky. Česnek provází všechno. Je potravou venkovanů a připomíná jim i jejich nouzi.
References
- ^ loni oceněn Nobelovou cenou za literaturu ( www.ceskapozice.cz)