Pro pěstování sóji Argentinci využívají chemických prostředků, ty OHROŽUJÍCÍ čtvrtinu … – Volný
DNES Úterý 31. prosince 2013. Svátek má Silvestr .
Pro pěstování sóji Argentinci využívají chemických prostředků, ty OHROŽUJÍCÍ čtvrtinu Populace
Geneticky modifikovaná sója, kterým Masivní Pěstuj zemědělců v Argentině, ohrožuje tamní obyvatelstvo. Plodina totiž vyžaduje vyšší spotřebu pesticidů a herbicidů, které kontaminují Okolní pudu a MOHOU způsobu závažná onemocnění.
Zhruba dosud 15 let hraje v argentinském zemědělství prim geneticky upravená sója. Za Její rozvojem stojí Několik faktorů. Geneticky modifikovaná sója slibuje velké výnosy, které Směruj hlavně na export, výr zemi zajišťuje POTŘEBNÉ devizy. Odborníci takové uvádějí, že právě masivní pěstování sóji pomohlo zemi postavit se alespoň částečně na nohy po bankrotu z let 2001 až 2002, a ekonomické krizi, které po něm následovala.
Rozmach TÉTO plodiny ale provází celá řada negativních faktorů – nejpalčivějším problémem je narušit spotřeby pesticidů a herbicidů, a to v blízkosti vesnic a dalších obydlí. S tím je pak spojena kontaminace půdy a vážné zdravotní problémy populace.
Sója se v Argentině začala extenzivně pěstovat přibližně od 80. let. Velkým zlomem ve vývoji argentinského zemědělství je Zejména rok 1991, kdy Buenos Aires schválilo pěstování geneticky modifikované sóji pro testování a experimenty. A ještě významnější je pak rok 1996, kdy země legalizovala její běžné pěstování, a to na vývoz i konzumaci.
Hovory se přitom o „sóji RR“. „Geneticky modifikovaná ‚Roundup Ready sója‘ je odolná vůči chemické látce glyfosát, který obsahují herbicidy jako je Roundup (ktereho patentovým výrobcem je americká společnost Monsanto, pozn. Red.),“ Vysvětluje Leonardo Rossi, argentinský novinář, který se tomuto tématu Dlouhodobě věnuje .
Semena geneticky upravené sóji si přitom společnost Monsanto v Argentině nepatentované – jejich cena proto byla velmi nízká. A to usnadnilo její rychlou expanzi. Zatímco za semene nemusí zemědělců tolik platit, hlouběji do peněženky musejí sáhnout při koupi Roundupu a dalších herbicidů a pesticidů.
Vedle upravené sóji se v Argentině pěstovat například i geneticky modifikovaná kukuřice. Zatímco sója zabírá 55 procent zemědělské půdy, kukuřice pak 11 procent.
Časopis dTest objevil v Rozinka plísňový jed. Zákazník jej pouhým okem nepozná – čtěte ZDE [1]
Sója pak na talířích Argentinci nekončí. Směrována hlavně na vývoz, a to hlavně do Číny a Evropy, kde se používá jako krmivo pro dobytek. Část se pak využívá k produkci biopaliv. A to má vliv i na výrobu potravin v zemi, která je pověstná rozlehlou Pampa a chovem dobytka.
„Argentina je velmi bohatá země, která by mohla vyrobit tolik potravin, aby nasytila desetkrát početnější populace jak má. Vyvažuje sóju, ale Současně musíme diskutovAno mnoho výrobků, které jíme, a ježek již se zde již nevyrábí, a nebe se jejich produkce nevyplatí, „uvádí politoložka Tamara Perelmuter.
silici zábor půdy pro pěstování sóji má i vliv na samotné Argentinci, a to hlavně na drobné zemědělce i indiánské menšiny. Ti často musí opustit pudu, který po desetiletí obdělávali.
„kvůli tomu ztrácí tak vědomosti i tradice. Jde totiž o lidi, kterým se přizpůsobily životu v přírodě. Potu jsou pak často jsou odsouzeni k životu na předměstí velkých měst, kde často čelí chudobě i podvýživa. Tito lidé Přitom moji vyráběné potraviny, „doplňuje Ana Broccoli, profesorka, která se věnuje bezpečnosti potravin a zemědělství na Universidad de Buenos Aires.
„Argentina má image malé Evropy, ale hlavně na argentinském venkově tomu tak není,“ dodává pak novinář Rossi, který upozorňuje na násilné zábor půdy. Podle Argentinci Nejsou Výjimkou násilné konflikty mezi drobnými zemědělci a velkopěstiteli.
Toxický déšt
Zastánci upravených plodin při jejich rozvoji tvrdili, že jejich pěstování výrazně snižuje využití chemických prostředků. Opak je ale pravdou. Toto číslo výrazně stoupá.
„Zatímco na zacatku 90. let se v Argentině ročně použito na 30 milionů litrů chemických látek, nyní je to kolem 300 milionů litrů,“ doplňuje Rossi.
Z toho celkem 200 milionů litrů spadá na glyfosát. Postřiky, kdyz kterým pěstitelé využívají Zejména letadla, OHROŽUJÍCÍ až 12 milionů Argentinci, tedy zhruba čtvrtinu tamní populace.
Proti chemickým prostředkům, které sóju chrání před škůdci a plevelem, Dlouhodobě vystupuje aktivistka Sofía Gatica, která je nyní nejvýraznější tváří boje proti americké společnosti Monsanto. Před 14 lety jí zemřela holčička – na selhání Ledvina. Krátce poté se Gatica začala zajímají o podobné případy ve svém okolí na předměstí Córdoby a zjistila silnější výskyt Různí chorob.
Police venezuelských obchody jsou prázdné. Tři dny před volbami není cukr ani toaletní papír – čtěte ZDE [2]
A jaký je podle ní vliv masivním využíváním chemických prostředků na obyvatelstvo? „Vrozené deformace, astma, rakovina, leukémie a selhání Ledvina,“ vyjmenovává Gatica, která vytvořila sdružení Madres de Ituzaingó, výr proti geneticky modifikované sóji a chemickým prostředkům bojuje. Kvůli své kritice a protestům Gatica stala několikrát obětí útoku a napadení.
Podobné zkušenosti jako Gatica má i lékař Carlos Sergio Casalboni, který je ředitelem nevládními organizacemi CONIN, která se zabydlí dětskou podvýživou, ve městě Quitilipi na severu země.
„Jako lékař Pediatr pracují na neonatologie, kde se setkáváme s deformacemi, které jsme nikdy neviděli. Žiji v městečku s 40 tisící lidmi, a už tři kilometry od mého domu už jsou pole s geneticky modifikovanou sójou. ta je odolná vůči použití chemických prostředků, což vede k jejich masivního užívání, „uzavřel.
Společnost Monsanto, výrobce Roundupu, podobná obvinění odmítá a tvrdí, že využití jejich produktů je bezpečné.
Cestu za účelem získání reportáže finančně podpořila organizace Člověk v tísni v rámci kampaně Food Right Now.
References