Děravé krávy – Agris

Original article

Popravdě Recent, toto téma je pro laiky šokující. A milovníkům zvířat z fotografií a videoreportáž, umístěných na YouTube, běhá mráz po zádech. Což je takové jeden z důvodů, proč se u nás o „cannulated krávy“, tedy o kanylovaných kravatu, v médiích ještě nemluvně.

Ale proč to odkládat. Vždyt POkud budeme před nějakým problémem zavírej oči, neznamená to, že problém neexistuje. Dokonce jsem Původně uvažoval o tom, zda tento článek nemám zveřejnil ještě před Štědrým dnem, v pondělí dvacátého třetího. Ale pak mně napadlo – a co když je třeba si někdo před tím se Svými ratolesti zarecitoval: Hoj, ty Štědrý večera, ty tajemný svátku, cože komu dobrého neseš na památku? A já do té bohulibé atmosféry vpád s děravou krávu. To dnešek je pro vyprávění o kanylovaných Kravko zajsité vhodnější. Tak pojďme dané téma na-kousnout.

Pod kanylace se rozumu zavedení kanyly. Latinské cannula (plurál cannulae ) kdysi značilo malé kousky třtiny, z nichž se vyráběly píšťalky. Odtud pak „kanyla“ jako trubice, která se vsouvá do těla (lidského nebo zvířecího), obvykle pro zavádění nebo odstraňování tekutin, nebe získávání potřebných informací pro léčbám či výzkum. Kráva s kanylou (cannulated cow) by tedy Měla MIT sobě voperován kanylu. Ta má Nejčastěji Sloužit k přístupu do zažívacího traktu krávy, což má odborníkům umožnit studium a analýzu procesů v zažívacím ústrojí. Přičemž je třeba podotknout, že chirurgické zavedení kanyly do zažívacího ústrojí se aplikuje u krav již od 20. let minulého sto-letí.

V posledních letech však v případě kanylovaných krav došlo k výrazné „inovaci“. Namísto plastové trubičky má v sobě zvíře zavíčkovaného díru (laikovi se hned vybaví lidové přísloví „díra jako kráva“) ohraničenou manžetou z umělé hmoty, která již původnímu termínu „kanyla“ vůbec neodpovídá. O tom, že namísto nám dobře známé kanyly tady jde sepíše o jakýsi odborné terminologii maskovaný „tunýlek“ či „okénko“ do vnitřností zvířete svědčí fakt, že odzátkovaným otvorem Chovatelé jednoduše vsunout ruku až do bachoru krávy (jednoho z jejich čtyř žaludku). Co některých Neverice Tomášům Může případech jako hoax (podvodný trik či kanadský žertík), ale opak je pravdou. A jak experimentátoři prohlašují, kanylovaná kráva je „v pohodě“ a vůbec jí sahání do žaludku nevadí, jak jí nevadí, když jí dírou Přímo do žaludku nasypal nějaké to krmivo.

děravý kráva na videu:

http://www.youtube.com/watch? v = Ukto6Of_eOU ^[1]

Na první pohled se může zdát, že v případě na internetu prezentovány kanylace krav se jedná o klasický základen výzkum, přičemž Specialisté prohlašují, že kanylace je mnohem lepší volba, než Dřívější získávání dat pitvou. Jenže za Téměř 100 let studia trávicího traktu a procesu trávení u skotu najdeme v odborné literatuře potřebných dat přehršel. Ve skutečnosti u dnes praktikovány kanylace krav nemůžeme hovoří o základní vědeckém výzkumu, ale jen o výzkumu aplikovány. A tak díra na boku zcela zdravé krávy není jako aspektem moderní „živůčišné výroby“ v pravém slova smyslu, nebo otvor v krav Slouží především k testování různé krmiv, což nakonec dokládají i články v odborných časopisech. Obvykle se v nich dozvídáme, že se krmná směs „dávkování do bachoru dvakrát denně“, případně se dočteme, že krmné směsi „přivádí do bachoru kanylovaných krav, kde jsou studování účinky fermentace“. Jak by se v případě krav nešlo o živé tvory, ale jen o Jakes „biostroje“, produkujícím optimálně bílkovinu, potřebných pro výrobu všelijakých karbanátky, prodávání v rychlých občerstveních, tedy fastfoodech.

Na YouTube můžete shlédnout instruktáž amerických veterináře, kde se odborníci dozvídají, jak správně za obyčejnou půlhodinku do krávy díru výřez. Viděl jsem řadu zahraničních videodokument z veterinárních klinik a terénních pracovišt, kdy u chirurgických zákroků asistoval anesteziologa nebyla každé operované zvíře, at už šlo o všelijaké domácí mazlíčky, nebe přežvýkavce, veterináři vždy Nejdříve uspali. Nejen proto, aby zákrok zvířata necítila, ale také proto, aby jejich nestresuje. Avšak v případě skotu (ale např. I koní) bývá pro veterináře celková anestezie zvířat spojena s řadou komplikací a rizik. A tak je v instruktážní popisován zákrok provádení výhradně na stojící krávy, kdy se aplikuje lokakální anestezie, tedy to, čemu říkáme Místní umrtvení. Co má ukazovat i videoinstruktáž, kde bychom mele po tzv.. lehké sedaci (zklidněním) vidět klidné zvíře, které chirurgický zákrok nebylí. Zde však Probíhá všechno jinak. Mnoho Laik by asi reklam, slušně Recent, že se kráva podělal strachy, i když podle veterináře jde o běžné vylučování. A to, že s sebou kráva při zákroku cūka a hází, nebe kope kolem sebe, má být zcela běžná reakce. A POkud snad náhodou kráva z toho všeho už moc šili, není nic jednoduššího než videozáznam trochu sestřih.

Ale můj pohled na tento videodokument Může být zavádějící. Jistě se najdou čtenáři, co budou záběry interpretovat jinak, podobně jako je tomu v případě řezání kravských rohů motorovou pilou, iu nás leckde dosud považovaného za normální Způsob, který se praktikuje dlouhá léta: odrohování dospělých zvířat zákon umožňuje, tak proč by se mělo na dosavadní praxi něco kvuli ochráncem zvířat měnit. Přesto, že zákon chovatele nabádal, aby dával přednost preventivního odrohování telat, nebyla odstraněna vyvíjejícího se základu rohu u telat není podle našich zákonodárců tak bolestivé a rizikové jako amputace rohu s vyvinutým kostním podkladem u dospělého skotu. Avšak podle Posledních studií je odrohování jako dospělého skotu, tak i telat jednoznačně bolestivým, invazivním zákrokem. Krávy i telata zřetelně projevují bolest a obranné chování Během procedury. Takové hodnoty kortizolu (který je považován za stresový hormon) ve slinách jsou Během odstraňování rohů a po něm výrazně zvýšené. A protože nenašli odborníci žádný důkaz pro Dosavadní tvrzená, že vnímání bolesti je menší u mladých telat, požadují dnes, aby odstraňování rohů bylo vždy spojeno s použitím narkózy, bez ohledů na to, jak staré nebo mladé zvíře je. Přesto je dosud ve většině EVROPSKÝCH zemí povoleno odstraňovat rohy telat bez anestezie až do tří měsíců jejich věku. Výjimkou je zatím jen Dánsko, kde je anestezie při odrohování všech telat povinná. A Pokud jde o tzv.. kanylované krávy (cannulated krávy), je třeba přiznat, že i v našich výzkumných ústavech se praktikuje u zcela zdravé krávy zavedení „permanentní bachorové kanyly“ s průměrem 12 centimetrů, tedy iu nás se vyřezávat do krávy díra, kterým náš výzkumníky Sahni krávy do bachoru . Tedy kdo si chce utvořit na americkou instruktáž svůj vlastní názor, at raději videodokument, na který zde uvádím odkaz, posoudí sám.

Instruktáž veterináře:

http://www.youtube.com/watch? v = MXZ4NTJvm6s ^[2]

I když vidíme do krav vyřezaných „okénko“ Obyčejné na boku, objevilo se na internetu již Několik záběrů, na kterém uvidíte krávy s oplášťování dírou Lokalita Blíž k zádům. Laik, který o TÉTO podivnosti začne přemýšlet, Obyčejné dojde k závěru, že pokud mají Mít všechny krávy jednu a tutéž anatomii, musí Mít tento jinak situován „tunýlek“ do žaludku krávy specifický účel. A okamžitě mu takové vyťat na mysli, že takto situovaným okénkem se zřejmě Lepší do bachoru sype mleté ​​zrno kukuřice. I když jde o laické postřehy, nemohu zde prohlašuje, že jsou zcela naivní. Především proto, že kukuřice je ve Spojených státech se nejvíce dotovanou plodinou, a tak nás nepřekvapí, že se na amerických farmách kukuřičné zrno objevuje v krmných směsích prakticky všech hospodářských zvířat. Je tak známé, že dobytek před porážkou bývá ve Spojených STATECH Obyčejné přemístění do výkrmny (feedlot) s Cílem podporuje ukládání tuku ve svalovině zvířete, což má přispívat k lepší chuti a kvalitě masa. Ve výkrmu, kde za poslední 3 měsíce Svého života nabírá zvieratá běžně 180 kg další váhy, obsahují krmné dávky přibližně 95% zrna. To však mění u skotu pH v bachoru, což se pak projevuje tzv.. stresory, takže jsou nakonec zvířatům ve výkrmných podávaných ve velkém antibiotika, aby se zabránilo jejich případnému onemocnění.

Více zde na videu:

http://www.youtube.com/watch? v = PsEt2_OsHtk ^[3]

V poslední době se takové na internetu začaly objevy úvahy o sponzorovaných výzkumu, při kterém hrají hlavní roli „děravé“ krávy. Každý vý-zkoumá totiž musí někdo financovat. A podle internetových diskutérů za současného boomem tzv.. kanylovaných krav Údajně stojí nadnárodní společnost Monsanto, která vždy patřila mezi průkopníky průmyslového zemědělství. Ta v minulosti přišla s celou řadou revolučních pesticidů a herbicidů, přičemž však takové uvedla roku 1929 na trh nechvalně známé polychlorované bifenyly (PCB), toxické látky s kumulativním způsobenými, prodávané po celém světě až do jejich zákazu v roce 1976. V poslední době se však firma Monsanto prosadila především v oboru genetického inženýrství.

Společnost Monsanto je označována za lídra biotechnologického výzkumu v oblasti zemědělských plodin. Vyvíjet produkty a řešení integrující herbicidy, osiva a genetické vlastnosti rostlin získané biotechnologickými procesy. Nakonec vůbec první geneticky modifikovanou plodinou, které bylo v České republice povoleno komerčně pěstuje, se stala kukuřice typu MON 810 firmy Monsanto. Na první pohled se tak Může zdát, že se o dobytek Monsanto nezajímá. Jenže výrobu rostlinná v celosvětovém měřítku svou hodnotou převažovat výroba živůčišná. Tuto převahu vytvářejí především státy s rozvinutou tržní ekonomikou, jejíž živůčišná výroba vedoucím odvětvím zemědělské výroby. Proto takové mezi produkty firmy Monsanto najdeme i geneticky modifikovaný růstový hormon pro skot rBGH (recombined Bovine Growth Hormone), svého času prodávaný také pod označením posílač, který byl uveden na trh v roce 1994. Ve zemědělské praxe je aplikován dojnic kvůli vyšší produkci mléka.

Tento hormon patří k nejdiskutovanějším výrobkem firmy Monsanto nebyla vážně ohrozit. Stimulace vyšší produkce mléka umělého hormonu totiž u krav zpusobu vyšší nemocnost. Krávy, kterým je hormon aplikován, častěji onemocněl hnisavým zánětem vemeni, nazývaným mastitidy. Ten se pak léčí vysokými dávkami antibiotik, která se spolu s hnisem dostávají do mléka a působí negativně na zdraví konzumenta. Ve snaží zabránit značení v obchodních řetězcích distribuovaného mlieka „bez obsahu rBGH“ podávala firma Monsanto před časem žaloby na jeho výrobce a prodejce, se kterým však u amerických Soudal neuspěla. Po rozsáhlých kritice jejich produktu nakonec přestala firma Monsanto používat název rBGH obsahující termín hormon, od kterého přešla k laikům méně srozumitelný označení „hovězí somatotropin“, tedy Bovine somatotropin (BST). V samotných Spojených státech dnes údajně používán BST okolo 10% zemědělců, i když jejich počet stoupá: „Odhadujeme, že Během pěti až deseti let odejdu z branže Třetina farmáře, kteří jsou staří a nepřístupný. Nahradí jejich mladí, kteří nemají vůči novinkám Takové předsudky , „prohlásil svého času mluvčí společnosti Monsanto.

Zde odkrytí děr na boku krávy:

http://www.youtube.com/watch? v = Yc0wmyyguzw ^[4]

Ale není podstatné, zda za narůstajícím počtem kanylovaných krav stojí Monsanto, nebe jiná nadnárodní společnost. Podstatný je především další, plánovaný vývoj. Připadá možnost, že se experimentální kanylace krav změny v běžných Zemědělské praxi, kdy Třeba Farmáři dospěje k závěru, že účel světí prostředky: než se věnovat klasickému chovu skotu, bude z ekonomického hlediska pro Ně zajímavější jakýsi Matrix, kdy skot bude chovanými v malých boxech (co bude připomínat tzv.. průmyslový chov slepic, nebe americké výkrmny prasat), ve ktéré přesně stanové dávky krmné směsi pravidelně krávy, Spokojené přežvykující trochu sena či ine dudlíky, prostě nasypat dírou Přímo do bachoru. Takové pojetí živůčišné výroby se nakonec zdá být plně v souladu s filozofií „průkopníků“ průmyslového zemědělství (factory farming), zajišťujících farmářům produkty a integrované řešení, které mají trvale uspokojovat Rostoucí světová poptávka potravin a redukovat náklady v zemědělství. Navíc ty staré a nepřístupné farmáře, kterým se „děravé“ krávy nelíbí, časem MOHOU náhradu farmářům mladší, kteří nemají vůči novinkám předsudky.

Jde sice o Trochu katastrofický scénář, i když ne tak úplně „vycucání z prstů“, jak se u nás říká. POkud však za tím vším, co jsme si až dosud ukázaly, stojí velké, nadnárodní společnosti, jejichž „factory farming“ hledá rychlá a ekonomicky výhodné řešení, Můžeme předpokládat, že se budou pokoušet SVA řešení zavádět iu nás. Jenže jejich Nejčastěji řešení vědou na podávání velkých dávek antibiotik Hospodářským zvířatům, což má vliv i na bezpečnost potravin živůčišného původu pro člověka (přibližně 80% roční produkce antibiotik v USA je dnes určeno pro potřeby chovatelů hospodářských zvířat). Podávaná antibiotika a jejich metabolity totiž zůstávají v tělech zvířat do té doby, než dojde k jejich kompletního Vyloučení nebe rozkladu. A rezidua těchto látek při pravidelné konzumaci pro člověka představuj zdravotní riziko. Proto takové bylo v EU podávání antibiotik, coby stimulátoru Rust, u krmených zvířat ukončením. Což vedlo k hledání nových látek, jejichž využitím lze stimulovat vyšší užitkovost zvířat, aniž by docházelo ke kontaminaci lidského potravního řetězce. A jak se dnes ukazuje, lze toho dosáhnout pouhým návratem k přírodním látkám a starým znalostem o jejich použití ve výživě hospodářských zvířat.

Jednu z cest představuj oligosacharidy mannan, tedy části buněčných stěn kvasinek, působící v zaklínači traktu na Šteje principu jako vykrmovaných zvířatům podávána antibiotika. Nebyla zabraňují usazováním škodlivých mikroorganismů díky svému uchycení na Vazební místech na sliznici stěny trávicí trubice, kde se fixuje patogen. Tedy na místech, kde se jinak fixují antibiotické stimulátory, které tím brání uchycení patogenních bakterií. Při studiu fruktooligosacharidy, co jsou složitější cukry, se ukázalo, že jejich produktem je kyselina mléčná a volné mastné kyseliny. Tyto produkty pak působí na pH v čarodějové traktu, na potlačení rozvoje nežádoucích mikroorganismů a omezení tvorby amoniaku. Samy volné mastné kyseliny jsou zdrojem energie pro střevní tkaní, což v kombinaci s působenými oligosacharidy mannan vědě ce zvýšení odolnosti stěny trávicí trubice proti Působení škodlivých mikroorganismů. Jinak recent, kombinace některých přírodních látek Skutečně Může příznivý působí na zlepšení stravitelnosti krmiva a omezení vlivu škodlivých bakterií u hospodářských zvířat.

A tak si říkám, že na těch starých moudře, se kterým se setkáváme u Karla Jaromíra Erbena, možná ještě něco bude: hospodařit štědrovku, kravám po výslužce; Kohouta česneku, hrachu jeho družce. Ovocnému stromoví od večera kosti a zlatoušky na stěnu, tomu kdo se postí …

Na úplný závěr něco humoru z Tyrolska. Jedné Kravce se nelíbí, jak ji vyparádili na slavnost. Druhá ji okřikl: Co Pořadí Remco. Lepší naše díra ve věnci, než ta americká do bachoru … !