Hovno mohlo mít asi 15cm do délky.Hrubé bylo tak akorát do hajzlovej díry a váhu si ani netroufám tipnout, ale podle objemu vyšplíchnutí vody která zasáhla mé čoko oko a jeho okolí tipuji kolem, asi, tak, přibližně vele.Proste bylo to hovno za které by se nemusel stydět ani 150kilový drevorubač.Odlepil jsem se od hajzla, a po celém bytě jsem chodil se spustenýmy Gata, obsratou a stříkající prdelí a hledal foťák abych si ho zvěčnil a mohl uložit do rodinného alba, jako milník v mém životě. Bylo to konecne něco velkého co se mi podařilo spravit za 23 let na tomto světě.
Celý můj život se zatím točil kolem hoven a podobných zaujimavostí.Hovno jsem vydělával, z toho hovna jsem si mohl koupit akorát tak žrádlo z čehož bylo logicky zase jen hovno, a tak pořád dokola každý měsíc, prostě koloběh života.Ale protože mi po pár měsících zdvyhli v práci plat / asi tak o 5sk na hodinu, a to se už vyplatilo makat /, mohl jsem si toho dovolit více, tedy více žrádla / na jiné mi nevyšlo /, protože být několik měsíců na vyfónke a těstovinách ze sáčku není bohviečo.Tak jsem si za výplatu občas odběhl do restaurace, začal si kupovat různé vychytávky jako banány nebo pomaranče.Ale čím víc jsem jedl tím jsem produkoval víc hování a větších Hování, čili opět to nikam neviedlo.Bylo načase najít smysl života a lepší práci, co by mě bavila a vynesla více peněz.
Tak, rozhodl jsem se že několik nejbližších dnů věnuji svému nitru, prostě hluboké rozjímání se svým já, úddajne pokud své podvědomí o něco prosíte, například stojíte před důležitým životním rozhodnutím a nevíte jak dál tak ono vam poskytne nejlepší možnost v podobě snu případně nějakého vnuknutia.Zobral jsem si tedy dovolenou, nakoupil zásoby jídla a nějaké svíčky, zatáhl jsem žaluzie v celém bytě a byl jsem rozhodnut strávit několik dní se svým podvědomím … po půlhodině jsem se postavil z postele, řekl si mám v píči a šel na pivo.
zakotvil jsem v nejbližší hospodě, cenami i zařízením byl tento podnik ještě v socialismu, název Úsvit svědčí o všem, šoupl jsem jedno pivo a hodil jsem směr Irish pub.Místo kde chodili zvláštní individua, Sock a 14-letý emaři. Protože jsem se choval podle 3pravidiel správně Sock už nekolik let tento podnik patřil samozřejmě k mým oblúbenejším.Tie pravidla znějí 1.Správní Sock má v ruce litr vína za 20 sk, pokud nemá v ruce litr vína za 20Kč mě v ní 20Kč na litr vína . .. 2.správna Sock má doma koženou bundu, pokud nemá doma koženou bundu tak se tváří že má doma koženou bundu a to třetí si už nepamatuji ale určitě jsem ho splňujel.Tak si kráčím městem s pocitem doma odložené kožené bundy a dvacku v kapse do již zmiňovaného irishu.Je to asi 15 minut chůze, povodně jsem přemýšlel že půjdu busem ale nakonec jsem usoudil že procházka mi víc prospěje, protože za ty prachy jsem si mohl koupit půldeci v akci za 11CZ, samozřejmě ředěné, ale to mi nevadilo protože co je doma to se počítá.
Na náměstí opat slyším chlapíka co si to vyšívá na harmoniku, sedává a hraje tam téměř každý den, údajně si za ty prachy platí nocleh v útulku.Myslím že to nemá až tak špatně vymyšlené, dělá pár hodin za den, to co ho baví, vyžobre drobné na nocleh a jedlo.Přitom je v podstatě svobodný, protože nemá žádného šéfa, nemusí nic odvádět státu a hraje tedy vydělává kdy se mu zachce a kolik se mu zachce.Proste žije takový Slovensku sen 
V Irish jsem se měl setkat s holkou se kterou jsem se seznámil na pokeci, celkem dobře jsme si rozuměli byla vtipná, milá, inteligentní, jediný háček byl že neměla žádnou fotku, tedy možná i měla ale nechtěla poslat.Když jsem ji tam uviděl zjistil jsem prečo.O ženách by nemělo říkat že jsou ošklivé nebo hezké, ale zda jsou sympatické nebo méně sympatické.Povedzme že tato mi začala být sympatická asi po 4 tequily, ne proto že jsem měl ztupeny smysly ale proto že jejich platila ona. žrádlo – Google Blog Search

Sign In

Register

Reset Password

Please enter your username or email address, you will receive a link to create a new password via email.